Hipoterapie ( HT)
představuje cílenou terapii a vždy je součástí komplexní rehabilitační péče, poskytování se odvíjí od individuálních potřeb klienta. Hipoterapie jako metoda fyzioterapie využívá jedinečnou balanční plochu, kterou tvoří hřbet koně přirozenou mechaniku pohybu koně v kroku a, kterou je koňský hřbet. Při hipoterapii se využívá pohybových impulzů ze hřbetu koně k programování motorického vzoru pohybu do centrální nervové soustavy, která pohyb řídí. Cíle dosahujeme postupnou adaptací klienta na tento pohyb v průběhu terapie. Při hipoterapii se využívá i tělesné teploty koně, což je významným relaxačním faktorem pro uvolnění ztuhlých svalů u tělesně postižených. Uvolnění svalů jde ruku v ruce s uvolněním psychickým, což se využívá k pozitivnímu ovlivnění psychiky a celkového nastavení klienta.
Hipoterapie působí na zlepšení svalového napětí, rovnováhy, k nácviku chůze, zlepšení v statickém a dynamickém držení těla, stabilitě trupu, svalové síly, koordinace pohybu. Hipoterapie maximálně využívá vše, co kůň nabízí – pohyb, kontakt, emoce, prostor.
Hipoterapie je individuální terapie.
Při hipoterapii je kůň vždy veden vodičem v kroku, klient je z hlediska ovládání koně pasivní a je na koni různě polohován za účelem dosažení terapeutického cíle. Podle potřeby je klient vždy jištěn z jedné nebo i z obou stran koně terapeutem a asistentem.
Hipoterapii provádí fyzioterapeut se speciálním výcvikem.
Pracovním nástrojem hipoterapie je speciálně vybraný a připravený kůň. Kůň zařazený do terapie musí projít speciální přípravou.
Hipoterapie
Hipoterapie je moderní rehabilitační metoda s komplexním působením na lidský organismus. Terapie se zcela vymyká běžným zaběhnutým postupům terapie ve zdravotnických i sociálních zařízeních a probíhá v kontextu pozitivního citového vztahu mezi člověkem a koněm. Kůň pro děti představuje terapeuta i přítele zároveň. Pro mnoho handicapovaných dětí znamená svezení na koni jediné možné seznámení s prostorem a volný pohyb v něm, kam se bez bariéry vozíku nemohou dostat – hipoterapie maximálně využívá vše, co kůň nabízí – pohyb, kontakt, emoce, prostor.
Délka terapeutické jednotky
Vzhledem k tomu, že se zde jedná o přenos pohybových impulzů a reakci klienta na ně, je nutno brát v potaz výchozí podmínky ve smyslu koordinačních schopností, svalové síly, unavitelnosti, momentálního fyzického a psychického stavu, lokomočního stadia, rozsahu onemocnění, stadia pohybového vývoje atd.; u klientů s roztroušenou mozkomíšní sklerózou se přidávají i povětrnostní podmínky, zejména teplota a větrnost.
Cílem terapie je vyvolat svalovou odpověď, která je řízena centrálním nervovým systémem. U dětí s diagnózou dětská mozková obrna (DMO) může terapeutická jednotka trvat řádově několik minut. Jakmile se organizmus dítěte unaví, další pohybová stimulace postrádá smysl, protože reakce na ni je poznamenána únavou a nemůže být tudíž kvalitní – fyziologická.
Stanovení délky terapie je plně v rukou terapeuta, délku terapeutické jednotky určuje na základě aktuálního stavu a odpovědi pohybového aparátu klienta, v praxi je velmi často užívána jednotka 10 – 30 min. Při nerespektování či nerozeznání pohybové a koordinační únavy organizmu klienta se terapie mění pouze v nácvik patologických pohybových vzorů, ke kterým se unavený organizmus klienta automaticky uchyluje
Frekvence hipoterapie
Pro efektivní účinek se doporučuje zařadit hipoterapii minimálně 2x týdně, po dobu minimálně tří měsíců. Speciální aktivizační význam má zařazení intenzivního bloku hipoterapie, kdy frekvence terapeutických jednotek je 1-2x denně po dobu nejméně 5 dnů.
Doporučení na hipoterapii
V o.s. Epona se hipoterapie provádí na základě indikace lékaře. Ne vždy jsou lékaři obeznámeni s možnostmi hipoterapie a tak pokud má klient o využití hipoterapie zájem, může využít konzultaci se zkušenou lékařkou pro hipoterapii, která je členkou našeho sdružení.
Očkování proti tetanu