Oficiální slovník hiporehabilitace

převzato z oficiálních stránek ČHS ke stáhnutí zde

V dubnu roku 2009 byl vytvořen Oficiální slovník termínů používaných v hiporehabilitaci, který má za úkol usnadnit a zpřehlednit komunikaci mezi odbornou a laickou veřejností. Tak jako se celý obor hiporehabilitace vyvíjí, je i tento slovník průběžně aktualizován. Poslední aktualizace proběhla k 1. 3. 2014.

TERMÍNY POUŽÍVANÉ V HIPOREHABILITACI

Aktivity s využitím koní (AVK) – obor hiporehabilitace, metoda speciální pedagogiky, sociální pedagogiky a práce, využívající prostředí určeného pro chov koní a práci s nimi, kontaktu s koněm a interakce s ním jako prostředku k motivaci, aktivizaci, výchově a vzdělávání lidí se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami.

Služba AVK – provozování AVK za účelem poskytnutí podpory a pomoci osobám se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami.
Poskytovatel služby AVK – právnická nebo fyzická osoba, poskytující službu AVK (dále jen „poskytovatel“)
Pracovník AVK – osoba, která vykonává práci v rámci procesu AVK (zaměstnanec, dobrovolník, externí odborník)
Zájemce o službu AVK – osoba, která projevila zájem o poskytnutí bližších informací o službách, podmínkách jejich poskytování atd. s úmyslem jich využít, tzn. do uzavření dohody (dále jen „zájemce“)
Uživatel služby AVK – osoba využívající služby AVK, tzn. od okamžiku uzavření dohody (dále jen „uživatel“)
Uživatelská organizace – právnická osoba využívající služby AVK (zdravotnická, sociální, pedagogická nebo volnočasová organizace)

Asistent – proškolená osoba, která pomáhá terapeutovi, instruktorovi nebo cvičiteli s naplněním cíle terapeutické nebo jezdecké lekce.

Cvičitel jezdectví pro parasport – cvičitel jezdectví pod Českou jezdeckou federací (ČJF) se speciálním školením v rámci FEI Para-Equestrian (dříve I.P.E.C.), případně se specializačním kurzem pod ČHS.

Hiporehabilitace (HR) – zastřešující a nadřazený název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami. Hiporehabilitace se dělí na obory:

Hipoterapie
Psychoterapie pomocí koní
Aktivity s využitím koní
Parajezdectví

Hiporehabilitační kůň – kůň vybraný a speciálně připravený pro účely hiporehabilitace.

Hipoterapie (HT) pro odbornou veřejnost – Hipoterapie je fyzioterapeutická metoda využívající jako pomůcku speciálně připraveného koně, konkrétně pohyb jeho hřbetu v kroku. Tento pohyb je střídavý, rytmicky a cyklicky se opakuje. Nabízí multisenzorickou aferentní stimulaci, která přímo ovlivní motorické chování klienta aktivací všech úrovní CNS. Výsledkem je facilitace reparačních procesů na úrovni neurofyziologické a psychomotorické. Variabilita využití poloh při respektování posturálních schopností klienta ovlivní posturu, hrubou i jemnou motoriku. Sekundárně je možné využít hřbet koně k polohování.

Hipoterapie (HT) pro širokou veřejnost – hipoterapie je fyzioterapeutická metoda, kdy terapie probíhá na koni se speciálním výcvikem pod vedením fyzioterapeuta či ergoterapeuta s písemným souhlasem lékaře. Jedinečnost této terapie spočívá ve využití trojrozměrného pohybu hřbetu koně v kroku.

Instruktor pro přípravu koní pro hiporehabilitaci – osoba, která připravuje koně pro hiporehabilitační účely.

Instruktor pro AVK – osoba, která vede proces AVK a nese za něj odpovědnost; má VŠ, VOŠ, SŠ vzdělání humanitního zaměření (psychologie, sociální práce, pedagogika), pedagogické minimum, asistent pedagoga, pracovník v sociálních službách a má absolvován kurz „Léčebné pedagogicko-psychologické ježdění“ na MU v Brně.

Klasifikátor handicapu – specialista s osvědčením FEI Para-Equestrian, který je oprávněn hodnotit parasportovce s cílem je rozdělit do tříd, které jim umožní optimální úspěch a fair play. Klasifikátorem handicapu může být jen fyzioterapeut nebo lékař.

Klient/pacient/uživatel v hiporehabilitaci – osoba, která využívá procesu hiporehabilitace k řešení nebo zmírnění svých problémů spojených se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami. Termín klient je používán v oboru hipoterapie. Termín klient/pacient oboru psychoterapie pomocí koní a termín uživatel v oboru aktivity s využitím koní.

Léčebně pedagogicko-psychologické ježdění (LPPJ) – dříve používaný termín pro obor hiporehabilitace – metodu speciální pedagogiky a psychoterapie, která využívala prostředí jezdecké stáje, kontakt s koněm a vzájemné interakce s ním k pomoci lidem se specifickými potřebami – dnes rozdělen na dva obory – AVK a PPK.

Lonžér – osoba starší 18ti let se splněnou lonžovací zkouškou pod ČJF nebo ČHS.

Parajezdec, paravoltižér, paravozatajec – účastník parajezdeckých soutěží.

Parajezdectví – obor hiporehabilitace, dříve pod názvem Sportovní ježdění hendikepovaných. Jezdec se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami. se s ohledem na svoje postižení za použití speciálních pomůcek či změněné techniky jízdy učí aktivně jezdit na koni, voltižním cvikům nebo vede koně v zápřeži, eventuálně se zúčastňuje sportovních soutěží. Parajezdectví se dělí na disciplíny:

Paradrezura – disciplína parajezdectví, drezura upravená pro jezdce se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami., což je klasická jezdecká disciplína, kdy jezdec předvádí se svým koněm předem danou úlohu na drezurním obdélníku.
Paraparkur – disciplína parajezdectví, skokové soutěže pro jezdce se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami. Jezdí se buď v páru – zdravý jezdec následován parajezdcem, nebo jednotlivě.
Paravoltiž – disciplína parajezdectví, voltižní ježdění modifikovaná pro osoby se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami. Cvičí se na neosedlaném koni. Využívá se voltižních madel a dečky. Kůň je veden na lonži lonžérem na voltižním kruhu v kroku o průměru 15-18m. Cvičenci cvičí sestavy jednotlivce, dvojic a skupin (3-4 cvičenci).
Paravozatajství – disciplína parajezdectví, vozatajství upravené se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami, které samostatně nebo pod odborným dozorem za pomoci speciálních pomůcek ovládají koně v zápřeži.
Parawestern – disciplína parajezdectví vycházející z klasických westernových disciplín, které jsou přizpůsobené pro jezdce se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami, řídí se pravidly WCR (Western Club Riding).

Psychoterapie pomocí koní (PPK) je oborem hiporehabilitace a je součástí komplexních léčebných postupů, které jsou poskytovány ve zdravotnických službách. PPK k léčbě pacientů/klientů využívá specifickou triádu terapeut-kůň-pacient/klient. Léčba je založena na působení psychologickými prostředky s využitím koně a jeho specifických vlastností jako koterapeuta v psychoterapeutickém procesu k pozitivnímu ovlivnění duševního stavu pacienta/klienta.

Cílové skupiny pro poskytování PKK – Pacienti/klienti s duševní poruchou nebo onemocněním dle MKN-10 (organické duševní poruchy včetně demencí, duševní poruchy vyvolané účinkem psychoaktivních látek, schizofrenie a jiné psychotické poruchy, poruchy nálady, neurotické poruchy, poruchy příjmu potravy, sexuální dysfunkce, poruchy osobnosti, mentální retardace, poruchy psychického vývoje, poruchy chování a emocí u dětí) anebo s jiným onemocněním dle MKN-10.
Pacient/klient PPK – pacient/klient zařazený do PPK na základě indikace lékaře a udělení písemného souhlasu o poskytování PPK
Poskytovatel PPK – fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách
Pracovník PPK – osoba, která splňuje personální a kvalifikační požadavky dle Standardů kvality pro PPK České hiporehabilitační společnosti
Hiporehabilitační kůň pro PPK – speciálně vybraný a vycvičený kůň pro hiporehabilitační účely se složenou Specializační zkouškou pro koně a pony zařazené do hiporehabilitace se specializací pro PPK

Rozhodčí – osoba proškolená ČJF, WCR nebo ČHS, která dbá na dodržování určených pravidel (technický delegát) a která rozhoduje o výsledcích parajezdeckých soutěží.

Sportovní ježdění hendikepovaných – dříve používaný termín název pro parajezdectví

Specializační zkouška pro koně a pony zařazené do hiporehabilitace – zkouška, při které je prověřováno, zda vlastnosti a získané dovednosti koně a/nebo ponyho vyhovují potřebám hiporehabilitace. Zkouška potvrzuje vhodnost koně pro jeho využití v hiporehabilitaci. Úspěšné absolvování zkoušky umožňuje získat „licenci pro koně a pony zařazené do hiporehabilitace“, vázanou na žadatele o tuto licenci, pro působení v určitém oboru hiporehabilitace.

Středisko praktické výuky (SPV) – členská organizace, která splňuje nároky na provádění kvalitních služeb pro klienty a uživatele v jednotlivých disciplínách hiporehabilitace a to z hlediska zázemí, vzdělání pracovníků a připravenosti koní dle stanovené Metodiky.

Terapeut – osoba, která prošla speciálním výcvikem v jedné nebo více odvětvích zdravotnictví a má osobnostní předpoklad vykonávat tuto náročnou práci.

Pro hipoterapii má terapeut vzdělání v oboru fyzioterapeut nebo ergoterapeut a absolvoval specializační kurz „Příprava pro speciální činnost rehabilitačních pracovníků v metodice hiporehabilitace“ nebo „Hiporehabilitace“ pod NCO NZO Brno.
Pro psychoterapii pomocí koně terapeut má minimálně středoškolské vzdělání a absolvován kurz „Léčebné pedagogicko-psychologické ježdění“ na MU v Brně.

Vodič koně – proškolená osoba, která vede koně během terapeutické nebo jezdecké lekce.

TERMÍNY A SLOVNÍ SPOJENÍ, KTERÉ SE V HIPOREHABILITACI NEPOUŽÍVAJÍ:

Hipoterapeut, koňský terapeut, atd. – takováto profese, vzdělání nebo profesní licence neexistují.

Hipolog – osoba, která se zabývá oborem hipologie (nauka o koních, zabývající se původním vývojem a rozšířením koní, vznikem plemen a jejich hospodářským významem.). Hipolog koně nepřipravuje ani netrénuje.

Handicapovaná, oslabená nebo postižená osoba, atd. – doporučeno používat spojení „osoba se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami“.